Přehlednost mapy není totéž co jednoduchost

Mapa může mít málo cest a přesto hráče mást. Jindy nabízí mnoho spojení, ale jednotlivá místa jsou tak dobře rozlišitelná, že si v ní rychle vytvoříme orientaci. Rozdíl stojí za pozorování při hraní i při návrhu vlastní úrovně.

Vezměte prázdný papír a po krátké procházce herním prostorem zakreslete tři body, které si pamatujete. Potom přidejte cesty mezi nimi. Netestujete fotografickou paměť. Zkoumáte, které prvky se staly orientačními body a které zůstaly zaměnitelné.

Barva nestačí

Věž, otevřené nádvoří a úzký průchod se mohou lišit tvarem, měřítkem i zvukovým dojmem. Pokud rozlišení dvou míst závisí pouze na nepatrném odstínu, část hráčů ho nemusí snadno využít. Zkuste proto vlastní náčrt černobíle. Poznáte stále, kde jste?

Oddělte také znalost mapy od její čitelnosti při prvním vstupu. Zkušený hráč si může pamatovat obtížné místo díky stovkám opakování. To neznamená, že prostor novému návštěvníkovi dobře vysvětluje směr. Při rozboru napište, z jaké zkušenosti vycházíte, a neoznačujte osobní zvyk za vlastnost každého hráče.

Pro týmové pojmenování orientačních bodů se hodí navazující text o stručných a přesných hláškách.